Kresba a malba

šamani se šamaní

16. února 2015 v 0:04 | AriaEleanor
Přemýšlím nad tím, kam a zda-li vůbec chci, aby se můj blog odebíral. Mockrát jsem se prostě zkoušela přestěhovat na jinou doménu, ale tady jsem se jaksi zabydlela. I když sem nepřispívám tak jako kdysi (když vůbec), není to tak, že bych na blog úplně zapomněla. Jen s tímhle úpadkem popularity a masovému přesunu na facebook, přestal být jak pro mně, tak i pro spoustu dalších tak důležitý.

Navíc s mám střídáním komunikativního období a období naprosté sociální neschopnosti se není čemu co divit, že se mi nechce psát sáhodlouhé texty. Tohle každopádně nikdy nebyl blog o mých hlubokých psychologických rozpoloženích ala "co jsem měla dnes k obědu". Přidávám, když co přidávat mám.

Přestala jsem psát chvíli po nástupu na VOŠku, kde mimochodem stále straším, a byla jsem víceméně zaneprázdněná. Od té doby nebylo moc tvořivé období. Jediná kreativní práce byla věnována škole a zbytek neexistujícího volného času jsem dala hraní počítačových her, abych se alespoň nějak odreagovala - Dragon Age, The Witcher, Tera online, Devil May Cry 4 a DMC To je asi moje herní suma sumarum. Další čas mi ubyl věnováním se soukromému životu, který nebyl veselý, ale ani nikterak nešťastný. Nic není ideální a nikdy nic neklapne, radši nic neplánovat... But I guess I am happy atm a to se počítá.

Měla bych na kutě, zítra vstávám, jak jinak. Přidávám šamana, moji školní práci.

Já a tuš?

13. srpna 2013 v 11:41 | AriaEleanor
Přiznávám se, zas takový experiment to není. Jen jsem byla inspirována, nebo spíš obdivuju, jednoho manga-ka z deviantartu. A jelikož vlastním pouze pár centropenů, tužku, gumu, dvě designérské fixy, jeden zvýrazňovač a miliardu pastelek, rozhodla jsem se, že to chce změnu.

Jistě, s tužkou si rozumím, taky už jsem s ní kamarádka tolik let... :D ale ať se na to díváte jak se díváte, pro linky je prostě nevýrazná. Takže jsem se imaginárně kopla do zadnice a šla v jednom z četných letošních veder do uměleckých potřeb. Tam mě nejenže poradili a obsloužili, ale ani se na mě nedívali jako na totálního idiota, když jsem prohlásila, že tomu nerozumím ani ťuk, ale chci násadku a hrot :D


Je fakt, že jsem mírně poslintávala nad těmi zdobenými hroty, ale nakonec jsem se smířila s krásnou elegantní a jednoduchou dámskou špičkou.


Pěkně a spokojeně jsem si tedy i s mým nákupem za 50kč odkráčela domů a po cestě koupila chleba :D



Pokusy pod perexem..
__________________________

Kreslím a myslím

1. listopadu 2012 v 18:05 | Aria Eldorant von Eibersfield
Jou, já věděla proč říkám, že tohle bude nejtěžší období mého života. Určitě jsem zase až tak nepřeháněla (i když k tomu mám sklony :D) Každopádně i nad pocity neskonalé nejistoty a vnitřního neklidu se snažím odreagovat...což se mi moc nedaří.

Ale musím říct, že mi stres možná přispívá...ač to zní divně. Nějakým záhadným způsobem mi začíná být všechno jedno, což nějak pomáhá mému duchu se vyjádřit. I když...ty bloky tam prostě jsou. Člověku je z toho až zle. Nějaký recept na to, jak zaručeně na chvíli zapomenout na současnost, aspoň na chvíli, by nebyl?

Tohle je jeden z posledních výsledků mého snažení. Heh, musím uznat, že mi čtení yaoi mang mimořádně zlepšilo mou schopnost kreslit kluky :D (Někdy by bylo fajn, kdyby mohli obživnout XD)

Zítra mě čeká stužkovák...no...Nedá se říct, že bych se na něj těšila. Je to spíš taková...povinnost? Nejradši bych se na to vybodla a utopila ten můj neklid v těch nakoupených slaných tyčinkách :D Ale tak, abych zase úplně nekecala, na tu naši jednu půlku třídy se těším (i když si myslím, že můj zamítnutý návrh, abysme měli každá polovina vlastní stužkovák, byl lepší >.<

Mno a jinak, jen tak pro dokreslení atmosféry...můj nejnovější objev :D

Roztomilý chlapec a neviditelná víla

5. září 2012 v 18:21 | Aria Eldorant von Eibersfield
Jedna z mých nejkawaióznějších kreseb :D Vážně jsem se nad tím rozplývala dost dlouho XD Původně mu měla na stole sedět maličká víla, ale nebyla jsem si 100% jistá, jestli bych ji zvládla podle svých přestav a tak...si ji tam prostě domyslete :D

Jinak, jsem utahaná jako štěně a jak se tak dívám na ten jeho výraz...naprosto stejný mám když sedím ve školní lavici...jen nejsem tak roztomilá :D Ale to tomuhle chlapečkovi to ani nemůžu mít za zlé.

Huh. Ani jsem nečekala, že toho napíšu tolik... Od začátku školního roku mě permanentně bolí hlava...čím to asi bude?! :D Takže heh, prostě mi to nemyslí...XD Ale alespoň jsem se donutila přispívat na blog :D

Mom 'n daughter

1. září 2012 v 15:08 | Aria Eldorant von Eibersfield
Po doslovné záplavě mých digitálních pokusů (za níž se tak trochu omlouvám XD) se s vámi chci podělit o tuhle kresbičku :) Rozhodně je jednou z nejidiličtějších, které jsem ve svém dosavadním životě stvořila :) Vykouzlí mi úsměv na tváři vždycky, když ji vidím.

Vím, že ne všichni mají s mámou nějak blízký vztah, ale moje máma je skvělá, nemohla bych si přát lepší a právě z tohoto pocitu vznikla kresba :) Je mojí oporou když je třeba a je i nohou, která mě i pořádně nakopne, když je třeba (hehe, obrazně řečeno XD)

Každopádně, jsem hrdá na to, že jsem její dcera a tak to myslím být :)

Angel with a shotgun

26. srpna 2012 v 18:16 | Aria Eldorant von Eibersfield
Nj, už to vypadá tak, že poslední dobou doslova žiju hudbou, ovšem ono se to časem přejí a začne z toho bolet hlava XD Pak u mě většinou nastupuje Rachmaninoff a Gossec a Chopin :) Věřte tomu nebo ne, ale ono to vážně na bolest hlavy funguje :D

Navíc poslouchat Chopinovu Nocturne za úplňkové chladné noci, je prostě ....Ah...

Nooo, ale kresbička nevznikla při příležitosti poslechu vážné hudby nýbrž úplně opačného žánru :D Lol, ale když Angel with a shotgun (verze od The Cab), je opravdu skvostná...Nanana..."I'm an angel with a shotgun, fighting till the war's won, I don't care if heaven won't take me back, I'll throw away my faith, babe, just to keep you safe. Don't you know you're everything I have? And I, wanna live, not just survive, tonight."

But! I guess, I can't help it...Udělám vyjímku a hodím vám sem ty dvě zmíněné :-)

Boy kiss

24. srpna 2012 v 23:57 | Aria Eldorant von Eibersfield
Well, co na to říct, hold mi BL a Yaoi vlezlo na mozek :D Na čemž každopádně nevidím vůbec nic špatného. Obrázek věnuji Yuně a Elwines a ony samy dobře vědí proč :D No a vlastně i ČiČi x) :)

Pro ostatní:
Pitomé komentáře si nechte z cesty, nikdo o ně nestojí a já se vás ani neprosím, byste sem lezli s ještě neinteligetnější kritikou, obzvláště pokud ani dobře nevíte oč přicházíte :P Tohle je můj blog, můj život, můj názor a komu se to nelíbí ať mi šosy políbí :P :-*

A aby vás to neprovokovalo, tak tento naprosto neškodný obrázek házím pod perex :3

Sypání holubům

20. srpna 2012 v 12:27 | Aria Eldorant von Eibersfield
Tenhle obrázek mě stále fascinuje. Jo a omluvte prosím toho holuba, s kreslenými zvířátky si moc nerozumím :D

Ztvárnění je inspirováno Krabičkou, i když myslím, že jsem z toho dokázala stvořit něco svého :-)

A nějakáta příhoda. Tohle je totiž až druhá verze obrázku. Když jsem totiž kreslila ten první, zrovna mi byla přinesena snídaně - houska s nakrájenými kolečky párku. Takže jsem chytala ty kolečka, aby mi nespadly na obrázek, což se mi také i podařilo. A tak místo párku, mi upadl kus spodku housky XD Přímo máslem na výtvor :D

Nadávala jsem teda pořádně, to si umíte představit :D A tak jsem byla nucena přeškrtat zadní stranu tužkou a přerýt to na nový papír XD A jsme tam, kde jsme teď :D

V jednoduchosti je krása :)


Zkouška fixy

19. srpna 2012 v 18:24 | Aria Eldorant von Eibersfield
Mno, už jsem včera říkala, že jsem měla doslova, den blbec, ale když už jsem tak do toho obchodu musela vypravit, byly mi pořízeny dvě černé fixy :D Těch mám vždycky nedostatek a nikdy jsem se s nimi pořádně nenaučila. Hold, co nejde vygumovat je o krk XD

V záštitu "šedivého" dne se zjevil na papíře tento barevný chlapec a ačkoliv jsem to přepískla s velikostí hlavy a ubrala ve velikosti rukou, udělal mi radost :-)

Pastelky byly dárek od spolužaček jmenují se Mona Lisa *epic*, udělaly mi hroznou radost a opatruju je jako poklad ^^

Daughter of Death

14. srpna 2012 v 19:27 | Aria Eldorant von Eibersfield
Pořád jsem váhala, jestli téhle slečně nechat jméno jaké má. Nechtělo se mi ho ale měnit,protože prostě... Je kdo je. Sice je to zavádějící, protože je to jedna z přezdívek Chloë, ale možná právě proto jsem se rozhodla tenhle obrázek věnovat jí.

Chloë je autorka blogu http://sinister-death.blog.cz/. Je to člověk, který co chce, vždycky si jde po své cestě, i když je jí jasné, že to nebude jednoduché. Obdivuji sílu jejího ducha, který se projevuje v jejích článcích a i když právě teď není nejaktivnější, ráda se k ní na blog vracím :)

 
 

Reklama