V plánu psát

15. prosince 2015 v 23:05 | AriaMagpie |  Povídky a knižní pokusy
Měla jsem v plánu psát. Teď koukám na toho věčného spisovatelského nepřítele ve formě vertikální blikající čárky, nazývaném kurzor. Mám v hlavě začátek. Spousty začátků. Těch bez konců. Životy jsou takové příběhy bez konců. Je fajn, když životy konce nemají. Tedy alespoň já doufám, že konce nemají, věřím na reinkarnaci, ať si každý říká, co chce. Jenže by bylo fajn, kdyby všechny příběhy konce měly. Nebo ne. Nejlepší příběhy jsou ty bez konce. Možná proto, že nám tolik připomínají život. Anebo je to ještě jinak. Ty příběhy bez konců jsou ve skutečnosti oblíbené ze všeho nejmíň, ba dokonce se dá říct, nenáviděné, právě z tohoto důvodu.

Snažila jsem se psát. Jako Gaiman, nebo jiní. Ty jiné já neznám. Nebo jsem nečetla překlady. Ale překlady Gaimanových knih - ach, ty já velice ráda. Jsou kouzelné, jako jeho světy.

Chtěla jsem psát. Mělo to být fantasy. Zase. Mám v hlavě začátky. Chybí mi konce. Je moc příjemné, když dočtete příběh s koncem. Je velmi rozčilující, když konec nemá. Nikdy se mi nepodaří nic dokončit. V polovině mi dojde "šťáva". Takže asi nemá cenu psát poloviny. Má vůbec cenu psát začátky? Když nemají konec? Možná konec mých příběhů vlastní někdo jiný. A možná, že on má zase v hlavě jen konce. Spousty konců. A možná je také někdo, kdo má jen prostředky. Hodně a hodně prostředků a nemá začátky a ani konce.

Chtěla jsem psát o chlapci s plavými vlnitými vlasy. Takovými těmi špinavými blond. Zmínit se jak se vyčerpaně podpírá zdí jedné špinavé uličky a hrubý kámen mu rozdírá zablácené dlaně. Jak je vzduch prosycen vlhkostí, jeho strachem a náhlými návaly adrenalinu a o krůpějích potu stékajících po hrudníku. O mrazivě chladném kovu vrhacího nože, který křečovitě svíral v dlani.

Číhal na někoho? Nebo se snad před někým skrýval? O tom, jak před ním byly dokořán otevřené dveře. Ne takové ty, které vás zvou dál, spíše takové ty temné - zející do prostoru jako chřtán, který co jednou pohltí, už nevydá. A jak se rozhodoval jestli půjde dovnitř, aby se schoval nebo něco-někoho našel, a nebo jestli ne.

Jak těžce polkl a se zavřenýma očima vkročil do tmy.

Ale nenapíšu o tom.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama