Prosinec 2013

Make a dot

25. prosince 2013 v 14:58 | AriaEleanor | 
Možná by se slušelo udělat řádnou tečku. Napovídá tomu i nový design blogu, který je rozpracovaný...no už pěknou dobu :- ) Pořádně si vlastně nejsem jistá v čem ta tečka bude tkvět, ale i přes mou přetrvávající bolest hlavy a krvácení z nosu (buďte v klidu, mám jen rýmu) mám jakýsi optimistický pocit, že doba na kterou tak dlouho čekám, se blíží.

Vánoce jsou za mnou, ale mě ta nedočkavá nálada stále neopouští. Mám sice ještě spoustu restů do školy, na kterých musím vážně máknout...ale fakt...kdo by pracoval o prázdninách, pche..já určitě ne :D Inu, nějak jsem se dostala k tomu, že opět píši na blog. Bohužel vám nemohu nabídnout nic víc než mé chaotické myšlenky. Poslední dobou totiž nepíšu žádné povídky, nekreslím, netvořím a na stojanu mi měsíc stojí náladovka s loďkami. Mé milované vodovky odpočívají ve skříni, v šuplíku spočívá můj nový červený foťáček Nikon a tak nějak se hrozně těším až bude venku tepleji, protože do té zimy by dobrovolně nešel ani pes (a to je ještě teplo :D). Ale dejme výmluvy stranou, na věšáku se mi houpe nová chlupatá zimní bunda :D A vlastně...proč to všechno nevyfotit že? :D Ale ne..to schovám do dalšího přízpěvku :D

To víte, člověk vezme za vděk každým námětem na článek, když už populární věci tak úžasně okázale ignoruje :D Má to ovšem takový milý vedlejší účinek. Těžko najdete sebestřednější blog :D

Anime poněkud zanedbávám a plně jsem přesedlala na mangu (nj.. :D), ale jelikož jich mám zatím spoustu namyšlených, které chci vidět, nemusíte zoufat. Jo a taky jsem se chtěla dívat na Supernatural...jednou to vážně udělám XD

Ale tak brzy o mě zase uslyšíte, loučím se :-)

To NĚCO

1. prosince 2013 v 22:14 | AriaEleanor | 
Člověk se dříve nebo později dostane do fáze, kdy se prostě musí zamyslet nad tím, jestli se nepřehoupnout konečně přes neplodnou minulost a konečně udělat to NĚCO. Jedendivnej už je nějakou tu dobu divnější a divnější a čím dál méně aktivnější. Dosud jsem se ale nenaučila rozpoznat dočasnou stávku psacího mechanismu od trvalého nezájmu, který by úplně zpečetil fungování této blogové jednotky.

Musím v pravdě uznat, že je celkem osvobozující opět si pustit prsty na špacír a sledovat jak se, na ještě před chvílí čisté nepopsané straně objevuje jedno písmeno za druhým. Jakožto obět věčného nedostatku volného času, který teoreticky existuje, ale prakticky vždy někam zmizí,když ho hledám nejvíc, patří momentálně k mým nejdelším veřejným zprávám e-maily a facebookový chat.